Krajane.cz - Belgie | Británie | Francie | Německo | Nizozemsko | Lucembursko | Rakousko | Španělsko | Švýcarsko | USA
Vítaj hosť | Užívateľ: Heslo: Auto-prihlásenie: | Registruj sa! | Heslo? | cz sk en
Osobní nástroje
Zobrazení

Německé občanství


Z Wiki

Přejít na: navigace, hledání

Obsah

Jak získat německé občanství

Podmínky

  • 8 let pobytu v Německu, tzn. od přihlášení k pobytu.
  • čistý trestní rejstřík - nebo uvedené jen drobné delikty
  • souhlasit s německou ústavou
  • jazyková vybavenost
  • a další ...
  • Poplatky ca 255,- EUR -
  • Více tady: muenchen.de/... - možnost bezplatného poradenství, není třeba se objednat předem.

Více:

  • Pro ČR je prostředníkem Velvyslanectví SRN v Praze - Prag.diplo.de
  • Získat německé občanství je zase trochu těžší
    • Zavedení testů (Einbürgerungstest) od 1.9.2008. Celkem je 310 otázek, které je možné předem nastudovat. V testu je vždy nutné odpovědět správně na 17 otázek ze 33 náhodně vybraných. V každé otázce je jedna ze čtyř odpovědí správně. Test trvá jednu hodinu. Je možné jej složit na "Volkshochschule". Platí se jednorázový poplatek 25€.
    • Jazyková zkouška (B1)
    • Trestní rejstřík
  • Einbürgerungstest: 100 Fragen, 100 Antworten - Welt.de - Test pro získání německého občanství. V testu se vyskytuje řada témat jako Evropská unie, vojenská služba, studium, významná výročí, zeměpis, politika, zákony a řada dalších.

Pro ty, kteří přijedou do Německa a mají­ německé a české (dvojí) občanství­

  • Nahlášení ­ k pobytu - Až se po pří­jezdu ubytujete, tak se stačí ­ na KVR přihlá¡sit a požádat o Lohnsteuerkarte. Na KVR se ptají ­ taky jestli má¡te dvojí ­ občanství ­ a kde jste ho zí­skali. Pokud si nahlásíte v D Hauptwohnung, tak by jste si měli v ČR Hauptwohnung odhlásit a taky odevzdat českou občanku.
  • Občanka - Pokud už máte trvalé ubytování, ­ tak doporučuju vyř­dit občanku, ovšem není ­nutné. Z praktického hlediska je lehčí ­u sebe nosit tenkou občanku než pas. Při změně adresy zůstane stejně občanka, přelepí ­ vám jen vzadu adresu, stejně u pasu.
  • Řidičák - Doporučuju přepsat český řidičák na německý, dří­ve před vstupem ČR do EU na to byla dokonce lhůta půl roku od přicestování do Německa jinak se musela dělat autoškola v Německu znova. Pokud ­řídíte auto s německými spzkami, tak je lepší ­ ukazovat německý řidičák. Při žádosti o něm. řidičák odevzdáte ten český, pak až dostanete německý, tak by vám ten český měli vrátit. Pokud se tak náhodou nestane, tak si můžete vyří­dit český v ČR znovu. Český řidičák a občanku(pas) raději ukazovat pokud ří­dí­te české auto.
  • Studium - Nikdo po vás nebude chtí­t jazykovou zkoušku . Z vysoké školy v ČR vám nemusí uznat ani když máte německé občanstvi. Uznání vzdělání pro inženýry, právníky a lékaře se vyřizune např. na Bayerische Regierung.
  • Vojna - Pokud vás chtějí ­ poslat na vojnu, musí­te jim dokázat že jste v Německu jen dočasně, že jezdí­te do ČR za rodinou, tzn. že vaše Lebensgrundlage není ­ v BRD. Nejlepší ­ je napsat že jste přijeli do BRD jen na studia (praktikum) a po studiu se plánujete vrátit zpátky do ČR. Pak k tomu připíšete: "Aus diesem Grund habe ich meine Lebensgrundlage und meinen Ständigen Aufenthalt außerhalb der Bundesrepublik Deutschland. Nach dem Par. 1 Abs. II WPflG wird deshalb das Ruhen der Wehrpflicht festgestellt, weil die Wehrpflichtvoraussetzungen in diesem Fall nicht vorliegen. Deshalb sollte ich von der Wehrüberwachung nach Par. 24 Abs. IV WPflG befreit werden."
    • Změna: Od 1.7.2011 končí v Německu oficiálně branná povinnost, ve skutečnosti skončí už v březnu 2011.

Jak je to s dvojitým občanství­m?

Sudety nebyly pří­mou součást­ í říše. Jižní území ­ bylo připojeno k Ostmarce, zbytek tvořil Sudetskou župu (hl. město Reichenberg, čili Liberec), obě v rámci Velkoněmecké říše. Z předválečné ČSR bylo pří­mo k Německé říši připojeno jen Hlučí­nsko, které bylo součástí ­ pruského Slezska již v l. 1742-1918 - nebylo tedy součástí ­ Rakouska-Uherska, proto bylo připojeno zpět a tamn­í obyvatelé zí­skali pří­mo říšské občanství­ včetně povinnosti rukovat do Wehrmachtu, kterou třeba sudetští ­ Němci neměli. Na Hlučí­nsku žili etničtí­ Češi, proto bylo po r. 1918 přiznáno ČSR a po r. 1945 tam neproběhl odsun. Dí­ky německému zákonu o občanství ­ - tzv. zákon krve a půdy - mají ­ dnes nárok na občanství ­ Spolkové republiky, které si často vymí­nili.) Česká část Těší­nska byla přičleněna ke Generální­mu gouvernemantu.


Těšínsko a Hlučínsko

Historie:

Deutsche Volksliste 1.

Hlučí­nsko a Těší­nsko tvoří ­ jen nepatrnou část Ostravského kraje. Do první ­ světové války bylo Těší­nsko samostatným knížectví­m v rámci rakouské monarchie, které se táhlo až k dnešní­mu Bialsku v Polsku. Po válce o Těší­nsko v letech 1918-1920 byla země­ rozdělena mezi Polsko a Československo. Po mnichovské dohodě v roce 1938 okupovalo Těší­nsko Polsko a v roce 1939 nacisté. Ze západu je Těší­nsko ohraničeno řekami Odrou a Ostravicí­, ze severu Olší­ a ze severovýchodu pásmem těšínských Beskyd při polské hranici, z východu slovenskou hranicí­ a z jihu jde hranice hřebeny Moravskoslezských Beskyd k řece Ostravici. Hlučí­nsko leží­ v okrese Opava a zčásti dokonce v okrajových částech dnešní­ Ostravy. Z jihu je ohraničuje řeka Opava, na západš končí­ těsně před městem Opava, ze severu je uzaví­rá polské hranice a z východu řeka Odra.

Soubor:Hultschin1.gif

Jen tyto enklávy v zemi jsou osí­dleny původní­m obyvatelstvem, které nyní­ mohou žádat německý pas (kromě po republice roztroušených Sudetských i Protektorátní­ch Němců). Hlučí­nsko na Opavsku a nedaleké Těší­nsko. Obě oblasti náležely za války jako jediné pří­mo k říši (nikoliv k Sudetům). Obě oblasti jsou však osí­dleny původní­m slovanským obyvatelstvem, které se v jisté době vnitřně přiklonilo k němectví­ (Hlučí­nsko pod pruským záborem v letech 1742-1920 a znovu pod německou říší­ v letech 1938-1945, větší­ část Těší­nska přičleněna k Německu v letech 1939-1945). V obou oblastech si nyní­ puvodní­ obyvatelstvo masově žádá o německé občanství­. (Mají­ nárok na dvojí­ občanství­, tedy české i německé). Lidé na Těší­nsku mají­ nárok na německý pas jen dí­ky válečnému se přihlášení­ ke slezské národnosti, takzvané "volkslistě". Když Němci v září­ roku 1939 okupovali Polsko, dostalo se do říše i Těší­nsko. To už od ří­jna předchozí­ho roku náleželo Polsku na základě mnichovské dohody. V čase polské okupace Těší­nska byl vládnoucí­mi Poláky diskriminován český i německý živel, po pří­chodu Němců však dostala většina starousedlí­ků šanci perzekucí­m se vyhnout. "Vytvoření­m kategorií­ slezské národnosti a jazyka dali Němci národnostně nevyhraněnému obyvatelstvu Těší­nska šanci zvolit si pří­slušnost. Nejprve na podzim roku 1939 každý občan Těší­nska otiskl svůj palec na přidělenou úřední­ listinu a zvolil si národnost. "Palčowka", jak se německé policejní­ registraci lidově ří­kalo, byla základem pro pozdější­ zápis na seznam "volkslistářů". Přihlášení­m se ke slezské národnosti si v prvé řadě ochránili vlastní­ majetek a odvrátili hrozbu perzekucí­ ze strany německých orgánů. Ví­ce než sedmdesát procent tehdejší­ch obyvatel Těší­nska proto nakonec "volkslistu" přijalo. Teprve s listopadovou revolucí­ ožívá na Těší­nsku i zájem o "volkslistu", a hlavně o výhody s ní­ dnes spojené. Kolik obyvatel Těší­nska má dnes na německé občanství­ nárok, se dá jen odhadovat. Napří­klad i podle počtu těch, kteří­ se k "volkslistě" přihlásili za války, což představovalo 180 tisí­c obyvatel Těší­nska. Petileté anabáze obyvatel Těší­nska v německé říši je dostatečným důvodem pro dnešní­ Německo, aby zdejší­m občanům přiznalo německé pasy.


Deutsche Volksliste 2.

Jak již bylo řečeno, na obsazených území Polska (včetne Hlučí­nska a Těší­nska) a Svobodného města Danzig (Gdansko) byl zří­zen registr pro Volksdeutsche - Deutsche Volksliste. Ta měla 4 oddělení­: Osoby začleněné do 1. nebo 2. oddělení­ získali s účiností ­k 26.10.1939 německou státní­ pří­slušnost. Dostali modrý Volkslisten-průkaz. Osoby začleněné do 3. oddělení­ zí­skali německou státní­ pří­slušnost auf Widerruf. Automaticky zí­skali německé občanství­ pokud se přihlásili k německé národnosti. Dostali zelený Volkslisten-průkaz. Par. 5 odst. 2 Verordnung über die Deutsche Volksliste říká: Zisk německé státní­ příslušnosti lze odvolat jen do 10ti let. (...) V pří­padě odvolání­ (Widerruf) se ztrácí­ německá státní­ pří­slušnost. (...) Při zřeknutí­ se 10ti leté lhůty na odvolání­ dochází­ ke konečnému zí­skání­ (tritt der entgültige Erwerb..) německé státní­ pří­slušnosti. Do 4. oddělení­ byli začleněni všichni sympatizanti s němectví­m jiné národnosti. Ti mohli na žádost zí­skat německé státní­ občanství­. Měli červený Volkslisten-průkaz. Ti, co byli zahrnuti do 1. a 2. oddělení­ mají­ dnes bezproblémově nárok na německý pas. Oddělení­ 3. je nutné podrobit zkoumaní­ a nechat rozhodnout německé úřední­ky podle jejich záznamu k dané rodině.


Povolení k pobytu

  • Nejvyšší forma povolení k pobytu je Aufenthaltsberechtigung (právo na pobyt). Dotyčný má všechny práva jako Němec, nemá pouze volební právo. Nemůže být z Německa ani nikdy vyhoštěn a nebude stejně jako Němec vydán do jiné země. Děti mají automaticky dvojí občanství do 21 let, potom se musí rozhodnout které si nechají, nebo požádat o zachování dvojího občanství z nějakého důvodu. Vyřízení Aufenthaltsberechtigung je trochu komplikované. Musíš mít zaplaceno minimálně 60 měsíců do důchodového systému, předložit velký výpis z německého rejstříku trestu... atd.

Dítě narozené v Německu

  • nezískává automaticky německé občanství, získá občanství po svých rodičích.
  • Pokud později jeden rodič získá německé občanství, získá jej po něm taky jeho/její dítě.

Odkazy



Impressum (Pravidla stránky) | Kontakt | Krajania.sk © 2014
Krajania.sk - Slováci žijúci v zahraničí.

Odkazy